Vìk a kapavku nezastaví¹...

Stále èastìji na tomto blogu bìduji nad tím, ¾e na mne staøí doléhá stejnì nepøíjemnì, jak kdyby na mne doléhala halina pawlowská. U¾ bych si o sobì myslel, ¾e jsem pøecitlivìlý a zbyteènì vrzání v kloubech, píchání (bohu¾el na hrudníku) a tahání ve slabinách pro¾ívám. Na¹tìstí mé podobnì staré okolí bìduje velmi podobnì. Je¹tì pøed lety na¹e telefonické hovory s jamonem vypadali zhruba takto:

„Chrrrrrrr" ozývá se z mého telefonu.

A tak odpovídám: „Hrrrrrrrrrrrr. Jamone, se¹ tam?"

Kamarád jamon kontruje: „Jsem! V¾dy» jsem tì zdravil!"

„Aha, to byl pozdrav. Já myslel, ¾e se na druhé stranì sna¾í kopulovat nosoro¾ec se soustruhem!" øíkám.

„To bude asi tím, ¾e jsem se vèera stra¹nì vo¾ral. Domù jsem pøi¹el z hospody v ¹est a ve ètvrt na sedm jsem u¾ vstával do práce. Co ty?" povídá mi jamon.

„Já? Já se vèera taky vo¾ral. A dneska v tom hodlám pokraèovat. Jaké má¹ plány ty?" ptám se jamona.

„Asi taky dneska nìkam skoèim na pivo. A co o víkendu? Bude¹ taky lejt?" tasí svou otázku kamarád.

„Asi jo. Co jiného bych dìlal, ¾e jo?" pøemítám.

„Má¹ pravdu. Tak já teda taky budu chlastat. Èau," uzavírá konverzaci jamon.

Zkrátka a dobøe alkoholové seance tehdy byly hlavní náplní na¹ich telefonátù a my bláhovci si mysleli, ¾e to takhle pùjde vìènì. Nepùjde. Pøi¹lo toti¾ na¹e stáøí.

„Chrrrrr," ozvalo se pøed nìkolika dny z mého telefonu.

„Jamone, to se¹ ty, co? Zase si se vèera nìkde stra¹nì zlil, co?" hulákám do sluchátka.

„Zbláznil si se? Já u¾ nepil ètrnáct dní. Stra¹nì mne bolí tøíslo. V noci se kvùli tomu ani nemù¾u obrátit, tak¾e skoro nespím. Vùbec nemám sílu ani náladu na nìjaký alkohol," odpovídá mi jamon.

„Jo, tøíslo, to je taky prevít. Kdybych se pøed fotbalem pùl hodiny neprotahoval, tak by mne za deset minut chytlo a zas bych ètrnáct dní nechodil. Ale nemysli si, ¾e tøíslo je to nejhor¹í. Já mám nara¾ený ¾ebra. A s tím nejenom, ¾e se v posteli nemù¾u obrátit, ale dokonce s tím nemù¾u ani le¾et," porá¾ím jamona jasnì na body výètem svých chorob.

„Kamaráde, ale kdyby si vidìl, jak mne otejká kotník. Já u¾ nevím, co s tím mám dìlat. Nìkdy to je taková bolest, ¾e mi ani prá¹ky proti bolesti nezaberou," vrací se do hry jamon.

„Tak o nefunkèních prá¹kách proti bolesti mne vyprávìj. O tom bych mohl napsat encyklopedii. Co bude¹ dìlat o víkendu?" ptám se.

„Asi se budu sna¾it vyléèit tu chøipku, co u¾ ètrnáct dní pøecházím. Je mi stra¹nì. Co ty?" vyzvídá jamon.

„Já? Asi pùjdu do lékárny pro ty pleny proti inkontinenci," vytahuju triumf.

linkuj.cz vybrali.sme.sk